Existuje nespočet odborných materiálů a studií, upozorňujících na důležitost zdravé výživy a pohybu, jako nedílné součásti zdravého života. Na druhé straně, současně s těmito poznatky, existuje také představa veřejnosti (nutno dodat, že v mých očích značně pokřivená) o tom, co má být pro kvalitní život standardem. A i když se sice na předních příčkách dotazníků pravidelně objevuje pojem zdraví, málokdo už si pod tím ještě umí představit jak takové zdraví vlastně vypadá. Důkazem toho je fakt, že jedince s výbornou tělesnou kondicí a duševní atraktivitou, kteří na sebe aktivně aplikovali soubor preventivních opatření, v čele s pravidelnou pohybovou aktivitou a racionální výživou, společnost zařadila do segmentu nenormálního. Normou se tedy stalo to, na čem se v uvozovkách dohodla většina. Život pochybné kvality! Dožíváme se sice čím dál vyššího věku, v čím dál větším „pohodlí“ a komfortu, ale za jakou cenu? Za cenu naprosté dekondice a pohybové indisponovanosti, která zásadním způsobem ovlivňuje veškeré životní hodnoty, včetně vnímání toho, co je přirozeným standardem!
Celé je to tedy běh na dlouhou trať a bude obrovským úspěchem, když se moderní společnosti podaří dostat na historicky normální hladinu fyzické aktivity a současně k tomu se podaří zkorigovat potravinářský průmysl tak, aby se alespoň přiblížil k přirozené kvalitě potravin dob minulých. Dobrým ukazatelem této sestupné tendence je například měřená kapacita likvidace volných radikálů (ORAC) některých vybraných potravin, která za posledních několik dekád klesla až o několik stovek! Toto snížení přirozené ochranné funkce původních naturálních potravin, jde ruku v ruce se stále se zvyšující morbiditou (nemocností) obyvatelstva vyspělých států. Jistým řešením této nepříjemné skutečnosti by mohlo být i použití cílené doplňkové výživy, která tyto nedostatky do určité míry kompenzuje. Mimochodem o tom, že se nejedná o neopodstatněné řešení svědčí i fakt, že doplňky stravy se dokonce dostaly do oficiálního návrhu současné výživové pyramidy, jako nedílná součást stravy moderního člověka! Ze strany států by to potom mohlo být kupříkladu i podpoření jednotlivých subjektů, kteří se fundovaným způsobem pokoušejí tento neutušený stav zvrátit. Může se jednat o různá odborná poradenská centra, nutriční poradce, osobní trenéry, drobné živnostníky, kteří svou aktivitou zvyšují kvalitu tržního systému a umožňují tak jednotlivci skutečnou svobodu ve výběru (eko-pěstitelé, výrobci alternativních potravin, původních, moderním potravinářským průmyslem nepostižených receptur, atd.), namísto toho aby spotřebitele válcovali lacinou kvantitou! Nakonec v této věci klíčovou roli sehraje vždy spotřebitel, který se prostě musí naučit rozpoznávat a ještě lépe dávat přednost kvalitě, před kvantitou. Prozatím mám dojem, že se v našem společenství až zázračně daří různým betonovým lobistům, kteří se napakují na levném konzumu bez vkusu a tento přirozený výběr tak nadále zúží až na kriticky únosnou mez. Nákupní centra tak s úspěchem masakrují vkus jednotlivce a tzv. civilizační choroby jsou potom pouhým vyústěním tohoto společenského diktátu. Nezbývá než doufat, že hodnotový systém bude pozvolna nabírat ten správný směr.
Známý výrok že: "Člověk je sice chytrý, ale lidi jsou blbci", do jisté míry odkrývá pravou podstatu celé této problematiky. Z dlouhodobé perspektivy se vyplatí, v duchu onoho citátu, především rozvíjet vkus diváka, náročnost zákazníka, informovanost rodičů a vůbec životní hodnoty člověka. Pravidelná fyzická aktivita, racionální stravování, byť třeba i v podobě částečné kompenzace výživových prohřešků formou kvalitní doplňkové výživy, bude potom pouhým sekundárním produktem nového osvíceného společenství. Touha po zdravotně žádoucím životním stylu by měla být v pokrokové společnosti naprostou samozřejmostí, bez ohledu na to, že je to v konečném důsledku i ekonomicky výhodnější.
Jakub Přibyl
Poradce v oblasti výživy, tréninku a suplementace
